Slovník

První písmena názvu pocházejícího z angličtiny “Air Change per Hour”. Je to obecný ventilační poměr, který určuje kolikrát se vymění vzduch v celém prostoru za jednu hodinu, nazývá se také výměna vzduchu za hodinu.

Jednotkou je: 1/h.

ADS je označení pro starší řadu čidel. Jsou to první písmena anglického názvu Analog and Digital Sensor = analogový a digitální senzor. Toto označení používáme pro straší řadu prostorových čidel s otočným kolečkem pro nastavení ideální úrovně spínání ventilace a pro kanálová čidla od měření CO2, po vlhkost, cigaretový kouř, a těkavé organické látky VOC.

ASHRAE - název vytvořený z počátečních písmen anglických slov "the American Society of Heating, Refrigerating and Air Conditioning Engineers". Což je nezisková organizace odborníků pro topení, chlazení a klimatizaci, která vytváří a vydává standardy v této oblasti. Je to mezinárodní organizace s více než 50 000 členy.

CAV – Constant Air Volume pochází z angličtiny a doslova znamená konstantní objem vzduchu. Je druh řízení větrání, kdy se větrá s neměnným množstvím vzduchu při jeho proměnlivé teplotě.

Z anglického Cubic Feet per Minute = kubická stopa za jednu minutu – jednotka průtoku.

Udává průtok plynu nebo kapaliny v kubických stopách za jednu minutu. Jedna kubická stopa je 28,3 litrů, 1 CFM je tedy průtok 28,3 litrů za minutu.

Bezbarvý, toxický plyn bez zápachu, vytváří se zejména při nedokonalém spalování. Přičemž vystavení i ne příliš vysokým koncentracím může být velmi nebezpečné. Zdrojem oxidu uhelnatého je nejčastěji nedokonalé spalování, kouření a provoz motorových vozidel.

Z anglických slov: Demand Control Ventilation (poptávkou řízené větrání). Takto se označují systémy ventilace, jejichž okamžitý výkon je závislý na aktuální kvalitě vnitřního vzduchu, zjištěné pomocí čidel kvality vzduchu. Tím dochází ke zvýšení vnitřního komfortu a pohody a k výrazným úsporám energie a nákladů na provoz budov.

Označení eCO2 se používá pro takzvanou odhadovanou koncentraci CO2 – z anglického označení estimated CO2, někdy označováno i jako ekvivalent CO2. Je to tedy určitý odhad koncentrace oxidu uhličitého učiněný na základě zjištěné koncentrace TVOC (Total Volatile Organic Compounds).

Tento odhad je založen na předpokladu, že produkce TVOC v procesu dýchání je úměrná produkci CO2. Toto samozřejmě platí tam, kde převládajícím zdrojem znečištění vzduchu jsou lidé. Výstup čidla VOC v hodnotách eCO2 se pohybuje v rozsahu 400 – 2 000 ppm, tedy stejně jako signál ze standardního čidla oxidu uhličitého.

eCO2 se používá hlavně pro zjednodušení nastavení čidla TVOC, protože koncentrace CO2 je, na rozdíl od VOC, dobře známá.

EPA = první písmena z anglických slov Environmental Protection Agency. To je agentura federální vlády USA, jejímž posláním je chránit zdraví lidí a životní prostředí.

Bezbarvý plyn s pronikavým zápachem. Vzniká při nedokonalém spalování materiálů s obsahem uhlíku. Nachází se ve výfukových plynech automobilů nebo třeba v tabákovém kouři. Nachází se i v atmosféře, kde vzniká působením slunečního záření a kyslíku na uhlovodíky obsažené v atmosféře. Často se uvolňuje z bytových materiálů jako je dřevo, dřevoštěpkové desky, nábytek, koberce, obkladový materiál apod..

HVAC je akronym, tedy slovo vytvořené z prvních písmen anglických slov Heating Ventilation Air Conditioning, a označuje oblast zabývající se topením, větráním a klimatizací vnitřních prostor.

Chladivo je určitá chemická látka nebo směs látek, které se používají jako teplonosné médium v chladících okruzích tepelných čerpadel, klimatizací, ledniček a podobně nebo se používají jako hnací plyny. Modernější chladiva jsou na bázi fluorovaných uhlovodíků (HFC), jsou to těkavé látky, které se v přírodě běžně nevyskytují. 

Tato chladiva již nepoškozují ozonovou vrstvu, ovšem řadí se mezi velmi účinné skleníkové plyny, proto se na ně vztahují v EU regulační omezení. Pro příklad  jsou to chladiva s označením R22, R32, R134a, R404A, R407C, R410A.

IAQ – první písmena anglických slov Indoor Air Quality – kvalita vnitřního vzduchu.

LFL z anglického označení Lower Flammability – nejnižší již hořlavá koncentrace daného plynu za normálních podmínek. Limit udává minimální koncentraci chladiva, při které je schopen se šířit plamen homogenní* směsí chladiva a vzduchu za stanovených zkušebních podmínek při 23,0 °C a 101,3 kPa.

Při koncentraci ve vzduchu nižší než LFL, není tato směs plynů dostatečně účinná na to, aby hořela.

Udává se v % objemově nebo g/m3.

*homogenní = stejné v celém svém objemu

NDIR pochází z anglického označení Non–Dispersive InfraRed – nerozptýlené infračervené světlo. Je to označení pro metodu často používanou pro analýzu plynů, velmi rozšířenou pro detekci CO2.

NDIR čidla jsou založena na principu absorpce infračerveného záření o specifické vlnové délce molekulami CO2. V měřící komůrce je zdroj infračerveného záření a detektor. A čím více  molekul CO2 se nachází ve vzduchu v měřící komůrce, tím méně infračerveného záření dopadne ze zdroje na detektor. Signál z infračerveného detektoru se pak zesílí a přepočítává na koncentraci CO2 v ppm.

Písmeny NLII označujeme novou řadu čidel kvality vzduchu. Jsou to první písmena anglického názvu New Line II = Nová řada II.

První písmena anglických slov Near Field Communication, tedy komunikace na krátkou vzdálenost – zpravidla do 10 cm. Tato komunikace probíhá bezdrátově a využívá se například při bezkontaktní platbě platební kartou nebo telefonem, obecně pro přenos informací.

Oxid dusičitý je dráždivý červenohnědý plyn se štiplavým zápachem. V podstatě je NO₂ vedlejším produktem spalování při vysokých teplotách, zejména spalování paliv jako je ropa, nafta, plyn a organické látky. NO₂ vypouštějí zejména dopravní prostředky, elektrárny, průmyslová zařízení atd.

Oxid dusičitý je spojen s některými respiračními onemocněními (např. akutní bronchitida, astma) a snížením kapacity plic. Při vysokých koncentracích způsobuje záněty dýchacích cest. Znečištění NO₂ také souvisí s nemocemi jako je diabetes, hypertenze, mrtvice, nebo chronická plicní nemoc.

NO_X jsou oxidy dusíku a zahrnují oxid dusíku (NO) a oxid dusičitý (NO₂).

Ozón (O3) je plyn složený ze tří atomů kyslíku. Je to vysoce reaktivní bezbarvý až namodralý plyn se štiplavým zápachem. Pro naše zdraví je velmi nebezpečný tzv. přízemní ozón. Přízemní ozón vzniká chemickými reakcemi mezi oxidy dusíku (NOx) a těkavými organickými látkami (VOC). K tomu dochází, když znečišťující látky emitované dopravou, elektrárnami, průmyslovými závody, chemickými závody, rafinériemi a dalšími zdroji, chemicky reagují za přítomnosti slunečního záření. Ozón působí jako agresivní a silné oxidační činidlo a způsobuje dýchací potíže a záněty dýchacích cest.

PAS pochází z anglického označení– Photo-Acustic-Spectroscopy a tedy foto-akustický princip detekce plynů. Je to metoda používaná například pro detekci oxidu uhličitého ve vzduchu. Základem je mechanicky stabilní měřící komůrka, ve které je vzduch  buzen pulsy infračerveného záření o přesné vlnové délce (která právě koliduje s molekulami CO₂). Molekuly CO₂ se vlivem těchto pulsů rozkmitají a generují tlakové vlny, které jsou pak vyhodnocovány velmi citlivým mikrofonem. (Viz obrázek níže.)

Velikost vyvolaných tlakových změn závisí na aktuální koncentraci CO₂) ve vzduchu. A následně se takto vyvolané změny tlaku přepočítávají na koncentraci CO₂).

PM je označení složené z prvních písmen anglického označení Particulate Matters a značí směs pevných částic a jemných aerosolů rozptýlených ve vzduchu. Ty se pak označují se písmeny PMX, kde x udává maximální průměr sledovaných částic v mikrometrech.

Sledujeme částice o velikost 10 µm (mikrometrů) a méně, protože ty již pronikají do hlouběji organizmu a tělo je již nedokáže zachytit na sliznicích dýchacích cest nebo se jich zbavit vykašláním. Principiálně platí, že čím je menší průměr tím hlouběji pronikají do organizmu.

Zdroje PM

Poletavé částice obecně vznikají v procesu spalování. Mezi přírodní zdroje patří požáry a sopečná činnost.

Pevné částice

Tvoří je obvykle prach, saze a kouř.
Vznikají při spalování biomasy, jsou uvolňovány z doutnajícího ohně, ze spalovacích motorů, průmyslových podniků, elektráren, spaloven, z povrchových dolů, vznikají při zemědělské činnosti

Aerosol

Aerosol tvoří různé chemikálie, kterých mohou být až stovky druhů v závislost na aktuálních meteorologických podmínkách, složení atmosféry a převažujících zdrojích emisí v dané oblasti.
Můžeme je rozdělit na primární aerosoly , které jsou uvolňovány přímo do atmosféry a pak na sekundární aerosoly, které vznikají na základě chemických reakcí mezi oxidy síry a oxidy dusíku přítomnými v atmosféře za přítomnosti slunečního záření a dalších chemikálií v atmosféře.

Velikosti měřených PM

PM10

= polétavé částice s průměrem 10 µm a méně.

PM2.5

= poletavé částice tvořené jak pevnými částicemi tak i aerosolem (jemné kapičky různých chemikálií ) o velikosti 2.5 µm a méně. Je to taková typická trochu nažloutlá smogová mlha viditelná ve velkých městech za smogové situace

*Zajímavost: Lidský vlas má v průměru 70 µm, tedy částice PM2.5 je zhruba 30x menší.

PM je označení složené z prvních písmen anglického označení Particulate Matters a značí směs pevných částic a jemných aerosolů rozptýlených ve vzduchu. Ty se pak označují se písmeny PM_X, kde x udává maximální průměr sledovaných částic v mikrometrech.

PM_2.5 – poletavé částice tvořené jak pevnými částicemi tak i aerosolem (jemné kapičky různých chemikálií ) o velikosti 2,5 μm (mikrometru) a méně.

Je to taková typická trochu nažloutlá smogová mlha viditelná ve velkých městech za smogové situace.

• Pevné částice jsou obvykle tvoří prach, saze a kouř. Vznikají při spalování biomasy, jsou uvolňovány z doutnajícího ohně, ze spalovacích motorů, průmyslových podniků, elektráren, spaloven, z povrchových dolů, vznikají při zemědělské činnosti
• Aerosol tvoří různé  chemikálie, kterých mohou být až stovky druhů v závislost na aktuálních meteorologických podmínkách, složení atmosféry a převažujících zdrojích emisí v dané oblasti.

Můžeme je rozdělit na primární aerosoly, které jsou uvolňovány přímo do atmosféry a pak na sekundární aerosoly, které vznikají na základě chemických reakcí mezi oxidy síry a oxidy dusíku přítomnými v atmosféře za přítomnosti slunečního záření a dalších chemikálií v atmosféře.

Označení „ppm” pochází z anglických slov „Parts Per Milion ~ částice na milión”. 1 ppm je tedy jeden díl v miliónu = 1 milióntina.

Například koncentrace 1 000 ppm CO₂ ve vzduchu znamená, že v každém miliónu molekul vzduchu je 1 000 molekul CO₂ a 999 000 molekul dalších plynů. Venkovní vzduch v současné době obsahuje zhruba

420 ppm CO₂.

Pokud je na obrázku 999 999 červených tulipánů a 1 bílý tulipán, pak je tam přesně 1 ppm bílých tulipánů:

RADON je bezbarvý radioaktivní plyn bez chuti a zápachu, který vzniká rozpadem radia (nestabilní prvek  v uranové rozpadové řadě nacházející se v zemském podloží) a je posuzován jako významný karcinogen.

Radon se tedy uvolňuje z podloží a proniká do vnitřních prostorů netěsnostmi v zemním plášti budov, v základové desce, prostupy mezi sklepem a přízemím apod., často průchody do budovy jako jsou vodovodní potrubí, odpad, elektrický přívod, přívod zemního plynu apod.

V čem se radon udává?

Pro vyjádření  objemové aktivity radonu se používá jednotka Becquerel (Bq) na metr krychlový Bq/m³.

Kde jednotka Becquerel slouží pro posouzení intenzity radioaktivního záření, které se  uvolňuje při rozpadu nestabilních radioaktivních prvků, jako je například Radon, kdy při rozpadu atomu radonu dojde k uvolnění energie radioaktivního záření.

Jeden Becquerel tedy vyjadřuje jeden radioaktivní rozpad za jednu sekundu.

Bq/m³

V těchto jednotkách se vyjadřuje objemová aktivita radioaktivního rozpadu za jednotku času.

 1 Bq/m3 vyjadřuje objemovou aktivitu radonu, kdy dochází za jednu sekundu v objemu 1 metru krychlovém právě k jedné radioaktivní přeměně.

Relativní vlhkost vzduchu je poměr mezi aktuálním množstvím vodní páry obsažené ve vzduchu a největším možným množstvím vodní páry, kterou by mohl vzduch pojmout při dané teplotě, aniž by docházelo ke kondenzaci. Relativní vlhkost se tedy vyjadřuje v procentech.

Rosný bod – teplota rosného bodu je hraniční teplota vzduchu. Kdybychom pokračovali v ochlazování vzduchu pod tuto teplotu, tak již začne kondenzace vodní páry ve formě kapek či mlhy. Jinými slovy je to teplota, kdy je vzduch nasycen vodní párou na maximum. Je to stav, kdy je relativní vlhkost 100%. Vyjadřuje se ve °C.

Z anglického “Temperature Humidity Index” a je to vlastně číselné vyjádření pocitu pohody nebo nepohody závislého na kombinaci aktuální teploty a vlhkosti vzduchu. Index se používá pro hodnocení kvality prostředí pro lidi a zvířata.

TVOC – pochází z prvních písmen angl. názvu Total Volatile Organic Compounds, což označuje celkovou sumu, neboli úhrn všech těkavých organických látek. Pojem TVOC představuje široké spektrum různých organických látek, často chemicky velmi podobných a tedy i těžko rozlišitelných. To bylo důvodem vzniku několik různých standardů TVOC.

UBA (zkratka z německého Umweltbundesamt) je německá agentura pro životní prostředí a jejím posláním je zajišťovat lidem zdravé životní prostředí s čistým vzduchem a vodou v co největší míře bez znečišťujících látek.

VAV – Variable Air Volume pochází z angličtiny a doslova znamená proměnný objem vzduchu. Je druh řízení větrání, topení a klimatizace, kdy se větrá s proměnlivým množstvím vzduchu. Systémy VaV mění průtok vzduchu při jeho konstantní teplotě.

Ventilační poměr (VR - Ventilation Rate) je metrika používaná k vyjádření objemu vzduchu vdechovaného a vydechovaného za jednotku času. Obvykle se udává v litrech za minutu a je klíčovým parametrem při hodnocení respirační funkce, například během lékařských testů nebo u ventilátorů. Ventilační poměr se často monitoruje v klinických prostředích, aby se zajistilo, že pacient dostává adekvátní množství kyslíku a že jeho plíce fungují efektivně.

VOC je akronym, tedy slovo složené z počátečních písmen anglických slov „Volatile Organic Compounds“, neboli těkavé (prchavé) organické látky.

Oblast VOC zahrnuje velké množství různých těkavých organických chemických látek včetně benzenu a acetonu, které jsou za běžných pokojových teplot v plynném stavu a jsou povětšině škodlivé lidskému zdraví a i okolnímu prostředí. Člověk uvolňuje do okolního vzduchu různé druhy VOC v procesu dýchání, dýcháním pokožky, pocením apod.

Dalšími zdroji jsou např.: vaření, různé technologické procesy, spalování zemního plynu, výpary z nátěrů, laků, nábytku, podlahových krytin, koberců, čistících prostředků, kosmetiky, desinfekčních prostředků atd.

VOC látky přispívají k takzvanému syndromu nemocných budov