CO2 je bezbarvý plyn bez zápachu, přibližně 1,5 x těžší než vzduch. Jedná se o jeden z nejběžnějších znečišťovatelů vnitřního prostředí a to proto, že zdrojem tohoto plynu je hlavně člověk.
Koncentrace oxidu uhličitého je udávána v ppm (z anglického Parts Per Million), neboli částice z milionu. Naměřených např. 1 500 ppm = 1 500 částic v ovzduší na milion dalších. Někdy s udává i v %.
Takzvané Pettenkoferovo kritérium (Pettenkofer, 1858), které stanovuje maximální hodnotu koncentrace CO2 ve vnitřních prostorech, při které se člověk cítí stále komfortně, je 1 000 ppm (0,1 %). Tuto hodnotu převzala i mezinárodní společnost ASHRAE – profesionální společnost s více než 50 tisíci členy zabývající se obory stavební technologie a stavebními systémy se zaměřením na vytápění, klimatizace a chladírenství. Podporuje technické vzdělávání, podílí se na certifikacích a standardizaci, vydává časopis ASHRAE Journal, zveřejňuje anotace výzkumných zprávy a informace o konferencích.
Hodnota koncentrace 1 000 ppm oxidu uhličitého v interiéru je tedy horní hranicí pro kvalitní vnitřní vzduch v USA. Při vyšší koncentraci dochází obvykle k únavě, nesoustředěnosti osob, které se zde zdržují, v horším případě vás může i bolet hlava nebo můžete mít závratě. Vzduch s koncentrací oxidu uhličitého nad 1 500 ppm (= hraniční hodnota v ČR) v interiéru je považován za vydýchaný vzduch.
I když bezpečná hranice koncentrace oxidu uhličitého, která nezpůsobuje člověku vážná zdravotní rizika je 5 000 ppm, je důležité udržovat koncentraci CO2 pod jedním tisícem ppm.
Pro zjištění skutečných hodnot koncentrace CO2 v místech, kde lidé tráví většinu času, naše firma umístila čidla kvality vzduchu do dvou tříd mateřské školy, do třídy základní školy a do dvou kanceláří.
Jednalo se o měření ve dvou třídách o stejné velikosti 8 x 7 m, v nich se zdržovala skupina cca 24 dětí a učitelky. Protože rozlohou se jednalo o relativně velké místnosti, kde se zdržovaly děti, které produkují nižší množství CO2, v místnostech se dost větralo a navíc se děti i často zdržovaly mimo tyto místnosti (dopolední procházka, oběd a spánek po obědě), hodnota CO2 jen zřídka překročila hranici 2 000 ppm. Přesto hodnoty často překračovali 1 500 ppm – nařízenou hodnotu, při které se musí větrat v ČR.
Obrázek 1: Měření ve školce (velký propad = víkend, menší propady = noc, poklesy CO2 přes den = vycházky, oběd,…)
Měření na základní škole probíhalo v 1. třídě (tzn. stáří dětí 6-7 let) ve třídě o velikosti 8,5 x 9 m. Třída tedy byla větší než v mateřské škole, dětí tam bylo cca 26 a to pouze s malými přestávkami, kdy se tato třída nestihla vyvětrat na únosnou koncentraci CO2. Hodnoty přes den tedy běžně překračovaly koncentraci 2 000 ppm a několikrát dosáhly nad hodnotu 3 000 ppm. Tato skutečnost může vysvětlit i častou únavu a nepozornost dětí při výuce.
Obrázek 2: Měření ve škole (velký propad = víkend, menší propady = noc, poklesy CO2 přes den = vycházky, oběd,…)
Měřené hodnoty v kanceláři byly ze všech měření nejnižší. Tato skutečnost je dána ventilačním systémem, který je zaveden ve firmě. Kromě toho také relativně velkou místností (6 x 7,5 m) s vysokými stropy a nízkým počtem pracovníků v místnosti.