Monitoring prachových částic PMx  – co potřebujete vědět

Co jsou prachové částice PM_x?

PMx je označení pro prachové částice (Particulate Matter) ve vzduchu. Písmeno „x“ označuje velikost částic v mikrometrech. V praxi se nejčastěji setkáváme se třemi kategoriemi:

PM₁₀ – částice menší než 10 mikrometrů. Zachycují se v horních cestách dýchacích (nos, hrtan). Vznikají například z prachu na silnicích, stavebních prací nebo pylových zrn.

PM_2.5 – částice menší než 2,5 mikrometru. Pronikají hluboko do plic a mohou se dostat až do krevního oběhu. Jsou přibližně 30× tenčí než lidský vlas. Vznikají při spalování paliv, vaření nebo z dopravy.

PM₁ – částice menší než 1 mikrometr. Nejjemnější částice, které pronikají nejhlouběji do organismu. Vznikají především při spalovacích procesech.

Proč prachové částice měřit?

Prachové částice patří k velmi sledovaným ukazatelům kvality vzduchu. A to z dobrého důvodu. Čím menší částice, tím hlouběji pronikají do dýchacího systému.

Podle WHO žije 99 % světové populace v oblastech, kde koncentrace PM2.5 překračuje doporučenou hodnotu 5 μg/m³. V České republice jsou nejvyšší koncentrace v zimních měsících, zejména v oblastech s intenzivním lokálním vytápěním.

Limity a doporučené hodnoty

Pro venkovní prostředí platí limity stanovené EU a WHO:

Pro vnitřní prostředí v Česku neexistují obecně závazné legislativní limity pro PM2.5 a PM10. Doporučení WHO ale platí pro veškerý vzduch, který dýcháme – PM2.5 maximálně 5 μg/m³ a PM10 maximálně 15 μg/m³ jako roční průměr.

Kde prachové částice vznikají

Venkovní zdroje:

• Doprava – spalovací motory, otěry brzd a pneumatik
• Průmysl a energetika
• Lokální vytápění – zejména spalování dřeva a uhlí
• Stavební činnost
• Zemědělství
• Přírodní zdroje – lesní požáry, prašné bouře, pyl

Vnitřní zdroje:

• Vaření – zejména smažení a grilování
• Topení – krby, kamna, plynové spotřebiče
• Hoření svíček a vonných tyčinek
• Úklid – vysávání, zametání
• Kouření
• Pronikání venkovního vzduchu dovnitř

Jak se prachové částice měří

Existují dva základní principy měření.

1. Gravimetrická metoda (referenční)

Slovo „gravimetrický“ pochází z latinského *gravitas* = váha. Princip je tedy přímo v názvu – měří se hmotnost zachycených částic. 

Vzduch se prosává přes filtr, na kterém se částice zachytí. Filtr se před měřením a po něm přesně zváží. Rozdíl hmotnosti udává koncentraci částic. Tato metoda je nejpřesnější a slouží jako referenční. Používá se na měřicích stanicích, například v síti ČHMÚ (Český hydrometeorologický ústav).

Nevýhoda: výsledky nejsou okamžité, vyhodnocení trvá hodiny až dny.

2. Optická metoda (laserový rozptyl)

Vzduch prochází komorou, kterou prosvěcuje laser. Částice ve vzduchu rozptylují světlo a detektor zaznamenává intenzitu a úhel rozptylu. Z toho přístroj vypočítá počet a velikost částic.

Tato metoda poskytuje výsledky v reálném čase a používá se v moderních čidlech pro kontinuální monitoring. Přesnost se pohybuje kolem ±15 % pro PM2.5 a ±25 % pro PM10 oproti referenční metodě. 

Prachové částice a sezónnost

Koncentrace PMx se výrazně mění v průběhu roku.

V zimě jsou hodnoty PM2.5 a PM10 výrazně vyšší – hlavním důvodem je lokální vytápění a častější inverzní situace, které drží znečištění u země. V některých oblastech ČR (Ostravsko, Podkrušnohoří) mohou zimní hodnoty PM2.5 překračovat 50 μg/m³.

V létě jsou hodnoty nižší, ale objevují se epizody zvýšeného přízemního ozonu a prašnosti při suchu.

Celoroční monitoring proto dává smysl – umožňuje identifikovat sezónní vzorce a přizpůsobit ventilaci aktuálním podmínkám.

Čidla PMx od Protronixu

Protronix vyvíjí a vyrábí čidla kvality vzduchu v České republice již více než 20 let. V nabídce jsou i čidla PMx pro monitoring prachových částic, která lze kombinovat s měřením CO2, VOC, teploty a vlhkosti.

Shrnutí

Prachové částice jsou jedním z nejdůležitějších parametrů kvality vzduchu. Jejich monitoring poskytuje objektivní data pro řízení ventilace, ověření účinnosti filtrace a ochranu zdraví uživatelů budov.

Čím přesnější data máte, tím lepší rozhodnutí můžete dělat. A to platí pro vzduch stejně jako pro cokoliv jiného.

Zdroje:

WHO – Global Air Quality Guidelines 2021

European Environment Agency – Air Quality Standards

ČHMÚ – Informace o kvalitě ovzduší v ČR

State of Global Air 2025, Health Effects Institute