5 tipů, kam (ne)umístit čidlo kvality vnitřního vzduchu

1. Ne tam, kde by se na něj přímo dýchalo

Pokud umístíte čidlo přímo ke stolu nebo hned těsně vedle postele (případně nad ni) atd. může dýchání nepříznivě ovlivňovat měření čidla a hlásit tak vyšší hodnoty, než ve skutečnosti jsou.  A to z toho důvodu, že člověk vydechuje (kromě dalším znečišťujících látek) zhruba 100 x vyšší koncentraci oxidu uhličitého než je ve venkovním vzduchu! Venkovní koncentrace je obvykle pod 450 ppm, člověk pak vydechuje vzduch, který obsahuje 40 000-50 000  ppm!

2. Jak vysoko nad zem?

Nejlepší umístění je 1 – 1,5 metru nad zem, cca do výšky vypínačů. Pokud si vezmeme samotný oxid uhličitý, ten je sice těžší než vzduch, ovšem obvykle se v normálním prostoru, vlivem pohybu lidí a přirozené infiltrace či větrání, dobře mísí, není tedy tak až tak podstatné umístění čidla z hlediska výšky nad zemí. V opravdu těsné ložnici je dobré ho umístit do výše hlavy.

3. Neschovávejte ho

V rohu místnosti špatně cirkuluje vzduch a čidlo by nemuselo snímat zvýšenou hodnotu znečištění vzduchu. Stejně tak i za nábytkem, kde se na čidlo může také dost prášit – tím se zvyšuje riziko zanesení filtru.

4. Ani přímo u oken ani přímo u dveří

U okna (ať už je otevřené či zavřené) a dveří – a hlavně vchodových – může na čidlo působit venkovní vzduch díky případné netěsnosti. To může falešně snižovat naměřené hodnoty a místnost by se pak mohla na základě zkreslených informací z čidla nedostatečně odvětrávat.

5. Pozor na teplotu a vlhkost

Není radno umísťovat čidlo do prostorů, kde se (velmi) prudce mění vlhkost nebo teplota. Čidlu by už vůbec neprospěl přímý kontakt s kapalinami – proto umístěte čidlo tam, kde na něj nemůže stříkat voda nebo chemikálie.